Po stopách kamenů zmizelých (stolpersteine) v Chrudimi

Home » Po stopách kamenů zmizelých (stolpersteine) v Chrudimi

Německý umělec Gunter Demnig přišel s nápadem uctění památky obětí holokaustu, který je realizován v celé Evropě. První kameny položil už v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Původní německý název je složený ze slovesa „stolpern“ – zakopnout – a podstatného jména „Stein“ – kámen. Jedná se tedy o kameny, o které máme zakopnout. A tím, že jsou umístěny v dlažbě, jsme donuceni se sklonit, pokud si chceme... celý popis

Německý umělec Gunter Demnig přišel s nápadem uctění památky obětí holokaustu, který je realizován v celé Evropě. První kameny položil už v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Původní německý název je složený ze slovesa „stolpern“ – zakopnout – a podstatného jména „Stein“ – kámen. Jedná se tedy o kameny, o které máme zakopnout. A tím, že jsou umístěny v dlažbě, jsme donuceni se sklonit, pokud si chceme přečíst, co je na nich psáno. Symbolicky se skláníme také obětem této tragédie. U nás je vžitý název kameny zmizelých.

Město Chrudim pokračuje v účtování s událostmi, které navždy poznamenaly tvář evropských měst. Položením Kamenů zmizelých si připomínáme tragické osudy Židů a příslušníků dalších menšin, kteří během druhé světové války navždy zmizeli v nacistických koncentračních táborech. Symbolické umístění kamenů před konkrétními domy, v nichž oběti nacismu žily, připomene dnešním obyvatelům, že přímo zde, v místech jejich každodenních cest, někdo žil svůj obyčejný život, než se najednou stal „nepohodlným“. Jedná se o malou čtverhrannou dlaždici zakončenou mosaznou destičkou, která nese text Zde žil/a… s několika dalšími údaji o oběti. V současnosti nalezneme v chrudimských ulicích na 45 takových upomínek. Bohužel tento výčet zmařených osudů není zdaleka u konce. Kamenů zmizelých bude v průběhu dalších let přibývat.

1. den

Projděte spolu s námi malebnou Chrudimí a zavzpomínejte na naše utiskované předky….možná si během procházky zavzpomínáte i na ty svoje….

Kameny zmizelých se nachází:
- v Široké ulici před domem čp. 87 – zde žila rodina Adlerových, Judr. Richard Schmidl a Olga Říhová, odešli v letech 1942-43 a nikdy se nevrátili
- v Široké ulici před domem čp. 127/I před domem jedné z nejstarších chrudimských židovských rodin Breitenfeldových – do transportu nastoupili Gustav, Anna a Dr. Rudolf Breitenfeld, všichni zahynuli
- na Resselově náměstí před čp. 134 – zde svůj život prožíval lékař a vynálezce MUDr. Artur Pachner s manželkou Gabrielou, oba byli transportováni do Terezína a Osvětimi, kde zahynuli
- pod Myší dírou na rozcestí pod hradbami a cestou do Soukenické ul. – připomínají destičky život manželů Seidlitzových a Irmy Vtípilové – všichni odešli do transportu v roce 1942
- ve Svěchynově ulici před domem čp. 257/II – tady žila rodina Skallových, Šonských a Neufeldových, část rodin také transport nepřežila
- v Koželužské ulici před domem čp.108 – pan Václav Růžička byl první chrudimskou romskou obětí holocaustu
- v ulici Čs. armády čp. 123 byly položeny kameny pro rodinu Pollakovu – Arnošta Polaka se snažil chránit jeho zaměstnavatel továrník Wiesner, ale jejich odvlečení nedokázal zabránit, manželé Pollakovi hrůzy Osvětimi a Terezína přežili, jejich syn byl odvlečen do Buchenwaldu, odkud se vydal na pochod smrti, dcera zemřela již před deportací

Navštívené atraktivity a zahrnuté služby pro tento den